Nedávno zveřejněný systematický přehled 154 studií s celkem 252 437 účastníky a metaanalýza 31 studií zjistily, že přibližně třetina (28,98 %) dospělých, kteří prodělali covid-19, trpí po překonání infekce dlouhodobými potížemi se spánkem, které trvají déle než čtyři týdny.
Dlouhodobé důsledky pandemie
Pandemie covidu-19 zásadně změnila svět, a přestože oficiálně skončila, má na globální zdraví trvalý dopad. U některých lidí může po akutní infekci koronavirem neboli covidem-19 následovat i dlouhodobá forma onemocnění, známá jako long covid nebo postakutní syndrom covidu-19.
Cílem systematického přehledu a metaanalýzy zveřejněných v roce 2023 výzkumníky z Taipei Medical University na Tchaj-wanu je určit prevalenci poruch spánku u dospělých v souvislosti s long covidem.
Sběr a analýza dat
Vyhodnocením relevantních výzkumných prací z různých databází (MEDLINE, EMBASE, Scopus a Web of Science; dostupná data do 21. listopadu 2022) a se zohledněním studií s dobou sledování nejméně 28 dní bylo jako relevantní zdroje identifikováno 153 článků s 252 437 pacienty s covidem-19. Z nich bylo 31 studií použito k podrobné analýze.
Výsledky, četnost a rizikové faktory
Studie potvrdila celkovou prevalenci poruch spánku po infekci covidem-19 přibližně 28,98 %, což v průměru odpovídá jednomu ze tří dospělých. Nejvíce byli postiženi lidé v Evropě, zatímco nejnižší podíl byl zaznamenán v jihovýchodní Asii. Jako jasné rizikové faktory byly identifikovány zejména těžký průběh akutního covidu-19 a ženské pohlaví. Ukázalo se tedy, že ženy trpí poruchami spánku v důsledku long covidu častěji než muži. Nejčastěji uváděnými problémy byly špatná kvalita spánku, nadměrná denní spavost, nespavost a spánková apnoe. Dalším zajímavým zjištěním výzkumníků bylo, že odhadovaná četnost potíží se spánkem po akutní infekci koronavirem se výrazně lišila podle metody, kterou byly hodnoceny. U dotazníků příznaků, vlastních výpovědí a osobních rozhovorů byl odhad četnosti výrazně nižší než při použití standardizovaných škál, jako je Epworthská škála spavosti nebo Pittsburský index kvality spánku.
Autoři zdůrazňují, že mechanismy, které jsou základem poruch spánku při long covidu, je nutné naléhavě prozkoumat, aby bylo možné najít účinné strategie jejich léčby.
Dr. Monika Haack, vedoucí probíhající studie
„Je způsob, jakým pacienti s long covidem zpracovávají bolest, podobný tomu, co vidíme u lidí s nespavostí nebo špatným spánkem? Data k tomu prakticky neexistují. Tohle je jedna z prvních studií, která to popíše.“
Výhled
Je jasné, že k lepšímu pochopení dopadů long covidu na spánek je zapotřebí další výzkum.
V této souvislosti americké National Institutes of Health (NIH) podporují dvě menší studie, které se zaměří na různé aspekty long covidu a spánku. První studie, kterou vede Dr. Monika Haack, se zabývá vzájemným působením spánku a bolesti a jeho vztahem k long covidu. Další studie, kterou vedou Dr. Kristen Knutson a Dr. Igor Koralnik, zkoumá vztah mezi spánkem, zánětem a kognitivními problémy, jako je únava a mozková mlha, u lidí ve věku 55 let a starších, a mapuje neurologické následky covidu-19 známé jako neuro-PASC.
Obě studie zdůrazňují složitost poruch spánku při long covidu a význam porozumění těmto problémům pro vývoj účinné léčby. Výzkumníci tak doufají, že najdou cílené intervence pro tyto příznaky a nakonec zlepší kvalitu života pacientů postižených long covidem.
Zdroje:
National Institutes of Health (NIH), Understanding Sleep Problems
