Podle jednoho z předních norských neurovědců, Ole Pettera Hjelleho, je spánek zásadní pro dlouhý a zdravý život. Doporučuje zátěžové přikrývky, které pomáhají zklidnit se, uvolnit a dopřát si lepší a delší spánek.
Všechny naše zátěžové přikrývky najdeš tady.
Řada studií ukazuje, že zátěžové přikrývky mají uklidňující a uspávací účinek.
„Když spíš se zátěžovou přikrývkou, zvyšuje se hladina hormonů oxytocinu a serotoninu, které mají pozitivní vliv na náš spánek. Zároveň klesá hladina stresového hormonu kortizolu, který spánek tlumí,“ říká Ole Petter Hjelle.
Ole Petter Hjelle je docentem na Universitetet i Sørøst-Norge. Kromě doktorátu z neurologie má však za sebou i působivou kariéru profesionálního sportovce se zlatými medailemi z norského mistrovství v maratonu a více než 7 500 seskoky padákem. Už řadu let také veřejně vystupuje a přednáší, aby veřejnost informoval o hodnotě tréninku a pohybu pro náš mozek.
Kromě tohoto působivého životopisu napsal Ole Petter Hjelle několik populárně-lékařských knih. Nejnovější z nich nese název Lev til du blir 100 – 7 nøkler til et langt og godt liv, což v překladu znamená „Žij, dokud ti nebude 100 – 7 klíčů k dlouhému a dobrému životu“.
A aby se to podařilo – hraje spánek významnou roli.
„Spánek posiluje imunitní systém a pomáhá nás chránit před rakovinou a infekcemi, snižuje krevní tlak a vede k nižšímu riziku kardiovaskulárních onemocnění. Když spíme, reguluje se chuť k jídlu, což pomáhá předcházet obezitě, protože jíme méně a zdravěji. Spánek pozitivně ovlivňuje celé tělo,“ říká Ole Petter Hjelle.
Spánek je důležitý pro imunitní systém
Náš imunitní systém, který nás mimo jiné chrání před infekcemi a rakovinou, je pro optimální fungování zcela závislý na dostatku spánku.
„Je dobře doloženo, že když spíme příliš málo, je utlumena aktivita několika důležitých částí našeho imunitního systému. Příkladem jsou takzvané přirozené zabíječské buňky neboli NK buňky. To jsou elitní vojáci imunitního systému, kteří neúnavně vyhledávají nebezpečné cizorodé prvky a ničí je. Nedostatek spánku časem snižuje schopnost imunitního systému chránit nás před rakovinou – nemocí, kterou během života onemocní každý třetí Nor,“ říká norský neurovědec.
Nedostatek spánku
Navzdory těmto poznatkům se však spánek podle Ole Pettera Hjelleho často ocitá ve stínu a snadno ztrácí prioritu. A to i přesto, že mnoho lidí si dnes je vědomo pozitivních účinků dobře vyspalého těla a mozku.
„Přesto bereme spánek jako samozřejmost a volíme jinak. Protože to tak děláme. Lidé jsou jediný živočišný druh, který se vědomě a dobrovolně připravuje o spánek,“ říká Ole Petter Hjelle.
To, že spánek bereme jako samozřejmost a aktivně se ho vzdáváme, je možná nejzásadnějším důvodem, proč spíme příliš málo, ale není jediným.
„Mnoho lidí se snaží dopřát si tolik potřebných osm hodin spánku každou noc, ale nedaří se jim to. Trpí nespavostí nebo potížemi se spánkem. Je to běžný stav: odhadujeme, že dlouhodobými a vážnými problémy se spánkem trpí zhruba 10–15 procent Norů,“ říká Ole Petter Hjelle.
Ole Petter Hjelle je nyní součástí odborného panelu CURA of Sweden. Více o našem odborném panelu a jeho členech najdeš právě tady.
